Cesta (Tajemství)
Začátek cesty lze nalézt zde na zemi
uprostřed všedního dne; Všechny
zastávky/mety na cestě leží ještě na
území země; Teprve když jsi všechny
jednu po druhé dokázal dosáhnout, můžeš
se v pravdě od země odpoutat a vstoupit
do říše Ducha, kde na Tebe čeká konečný
cíl.
(čti dál)
Zavolání (Slova
Života)
Vypravil
ses mně hledat a s posteskem se tážeš,
kde že mne najdeš! – Já se však ptám,
proč si mne až do dnešního dne nenašel?
–
Hleď, dal jsem ti své
vidění a slyšení a svoji řeč jsem vložil
do tvých úst!
Proč přede mnou
zmlkáš, když ti přikazuji mluvit, naopak
však mluvíš, když by ti mohlo mlčení
přinést ujasnění?
(čti dál)
Rozhovor u Brány
(Hortus Conclusus)
Tomu, kdo je odkázán na své mozkem
podmíněné pozorování a na myšlenkové
úsudky člověka této země, zůstává téměř
vše, co je v něm věčné - tedy to, co
nemůže dojít k žádnému jakkoli
představitelnému ukončení nebo zániku -
skutečně Hortus conclusus: uzavřenou
zahradou.
(čti dál)
Mysterium Modlení
(Motlitba)
Podle staré posvátné zprávy prý kdysi
žáci moudrého tesaře, vnešeného ,,rabbiho"
z Nazaretu, za ním přišli s prosbou:
- Pane, nauč nás modlit se! ... -
(čti dál)
Praktické Využití
Manter (Mantra)
Jedním z
nejvýznamnějších prostředků utváření
duše je působit na ni určitým sledem
hlásek lidské řeči.
(čti dál)
Mé duchovní učení a další spisy
(Bezbožnost)
Jak já to cítím, toto celé
duchovní učení, titulem poslední knihy Hortus conclusus
označené, je podobné před pouhou
zvědavostí uzavřené zahradě, která se
otvírá jen těm hledajícím, kteří se
prokázali být oprávněni...
(čti dál)
Chrám (Bô Yin
Râ – život a dílo)
„Bůh je živý oheň“ – stojí v knize
„Kniha o živém Bohu“.
Každý z nás lidí na zemi, je ztracený
syn. Když v něm uzraje rozhodnutí
připravit se k návratu domů a zařadit se
do silového kruhu mezi nahoře a dole,
pak se věčná láska postará o dobré
pojistky, které zabrání tomu, aby padlé
dítě světla vzápětí neshořelo v silném
světle, dávno odvyklé nadpozemské
energii, které se opět svěřuje. Neboť
vše je zázračně zařízeno v hospodářství
universa.
Oč
zde jde?
(čti
dál)
Imanence (Bô
Yin Râ – život a dílo)
Svět je plný lidí,
kteří víceméně vědomě – pokud je to
vůbec přípustné mluvit o vědomí při
beznadějném stavu kolektivní hypnózy -
hledají Boha. Není málo těch, kteří se
uchylují pod plášť skepticizmu a
ateizmu, existencializmu a nihilizmu.
Většina těch, co hledají Boha, si
pomáhají pojmem milosti v naukách o
víře, které zdůrazňují transcendentní
Božství.
(čti
dál)
Duše (Bô
Yin Râ – život a dílo)
Jde v podstatě o
zrození živého Boha v duševním Já, o
uskutečnění v nitru. Ten zároveň
mohamedánský a hinduistický básník –
mudrc Kabir řekl: Když tvé okovy nebyly
zlomeny během tvého života, jaká naděje
na spásu ti nabízí smrt?
(čti dál)
Polarita
(Bô Yin Râ – život a dílo)
Bipolarita všeho
života hraje odedávna rozhodující roli
v náboženském a filozofickém poznání
lidstva. Zde je třeba připomenout
především prastaré čínské Tchai-ťi,
kruh, rozdělený v Světlo a Tmu (Jing a
Jang); dále připomeňme indo-tibetské
znázornění buddhistických duchovních
postav v milostném sjednocení s jejich
ženskou „Šakti“
(čti
dál)
Moudrost
(Bô Yin Râ – život a dílo)
Ať se kdekoliv
procházíte v této kvetoucí zahradě,
stále máte před sebou celek. Aniž by se
pokaždé celek opakoval v předmětu a
motivu, v hledisku a podobě, obsahuje
přece každá kniha celek; ano, dokonce i
každá kapitola, každá řádka a téměř
každá věta obsahuje celek, takže i
v nejmenších částech je skryta celá
nauka. Mistr mluví vlastně stále o jádru
duše jednotlivce, a tudíž o universálním
celku, který je v něm přece vyzářen.
V důsledku toho nenajde nikdo, kdo zde
listuje a hledá, systém nebo snahu o
něj. To Já a to Veškerenstvo nejsou
systémy, jsou to živoucí těla.
(čti
dál)
Podmínka (Bô
Yin Râ – Nad všedním dnem)
Nesčetněkrát
Jsem upadl!
Upadl na své
cestě za
Světlem, —
Upadl tam, kde
jsem měl dále
jít, —
Upadl tam, kde
jsem pevně chtěl
stát!
Hřích na hřích
jsem hromadil,
Hloupost na
hloupost,
Vinu na vinu,
— —
Nevyhnutelně!
—
Poněvadž ti,
kteří mne
utvářeli,
Museli mne ve
vlastním prachu
brousit,
Stejně jako ten
nejtvrdší ze
všech drahokamů
Jen v jeho
vlastním prachu
lze brousit.
Nikdy mi nebyl
hřích potěšením!
Nikdy hloupost
radostí!
Nikdy vina
uspokojení!. |
|
(čti dál)
|