 |
|||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
|
Kol –– kolem –– mne pronikni do mne! Já: Jsem tvůj dům! Ty: Můj! –– |
Um-mich-herum Dring‘ in mich ein! Ich: Bin Dein Schrein! Du: Mein! –– |
II.
|
Krystalů val! Jako by mne Ze všech stran Obklopoval! Sevři se pevně Kolkolem mne Uzavři v Bytí Celé mé žití Překleň mne! Přetvoř mne! Ať nic do mne nezavane Jen světlo samé! |
Wall von Kristall Allüberall! Schließe Dich Rings um mich Schließe ein Mich im Sein! –– Überwölbe mich! Überforme mich! Laß nichts herein Als Licht allein! |
III.
|
Já čekám, –– Já! –– –– Temná bráno! Já! –– –– –– Rozleť se!! –– –– –– Já, Za ní… Já Před ní….. |
Ich warte, –– Ich! –– –– Dunkles Tor! Ich! –– –– –– Spring‘ auf!! –– –– –– Ich, Dahinter . . . Ich, Davor . . . . . . . |
(Úryvek)
Jedním z nejvýznamnějších prostředků utváření duše je působit na ni určitým sledem hlásek lidské řeči.
Prastará je znalost těchto možností působení a prastaré jsou i snadno prokázatelné stopy tohoto působení v liturgiích, jako např. v lidových spůsobech modlení ve všech velkých náboženských systémech lidstva.
Toto vědení – ochraňované jako posvátné tajemství osvícenými, již rodilými kněžími, kteří kdysi stáli u kolébky každého plodného náboženského vzdělání starověku – bylo v západním světě stále více zapomínáno, a přece jen ve svých důsledcích dále přechováváno, zatímco jeho základ byl už v každém případě jenom jakoby vyhmatáván v temném tušení.
.............